Return to Herní průmysl

Need for Speed World

Tato hra je již ukončena (vypnutí serverů) ale je patch který umožní hraní offline

 

Je to už devět let, co Eletronic Arts s poměrně velkým očekáváním pustilo do světa první závodní MMO Motor City Online. Mělo potenciál. Po úspěšných NFS: Porsche hodlalo nabídnout ještě lepší grafiku, zcela odlišný pocit z jízdy a především dosud nezvyklou možnost setkávání počítačových jezdců v jednom velkém virtuálním světě. Nepovedlo se. Projekt brzy zkrachoval a trvalo léta, než se masové internetové ježdění uchytilo s hrami jako Trackmania, iRacing, Project Torque či Test Drive Unlimited.

Project Torque či Test Drive Unlimited.

  • Screenshoty
85/beb51c1e.jpg64/1038abe8.jpga2/1c58bc0f.jpge8/bac42f6c.jpgca/a4f80cf9.jpg03/95326ee7.jpg13/d3749553.jpg64/ca808b1e.jpgad/46c7f6a9.jpgcf/003cce33.jpg

Do této společnosti nyní vstupuje Need for Speed: World. Druhý pokus EA o masový závodní multiplayer. Jaký je? Ze všeho nejdřív se sluší poznamenat, že při letním launchi bylo Electronic Arts vlastně v úplně stejné pozici, jako před lety. Kritika pochválila NFS: Shift a od nové onlinovky se čekalo mnohé. Že bude zábavnou multiplayerovou arénou, že bude díky vyladěnému enginu hladce hratelná a že v koncentrované směsi nabídne vše, o co se s různými závodními módy snažily starší NFS díly od Most Wanted až po Undercover. A že také bude kompletně zdarma, což se od osmého srpna skutečně stalo. Tak tedy benzín pro všechny?

Jedu, ani nevím proč

Při tvorbě recenze vlastnilo worldovský řidičák už přes jeden milion jezdců a nové závodní MMO začalo mít teoreticky skvělé vyhlídky. Bohužel, u nich to zatím také skončilo. Pokud nepřijdou výrazné inovace, půjde se příští rok asi urychleně jezdit do TDU2. Bez ohledu na peníze, vlastně bez ohledu na cokoliv dalšího. NFS: World totiž zatím není tou zábavnou hrou, na kterou se čekalo.

Obranný štít při jízdě.

Obranný štít při jízdě.

Přitom alespoň zpočátku udělá snad na každého dobrý dojem. Co dobrý, výborný. Hlavně kariéra se zdá býti vhodně nastavena. Základ je v levelování, kdy po absolovování závodů hráč dostává jak peníze na nová auta a tuning, tak i zkušenostní body k růstu vlastní reputace. Obě dvě cifry bobtnají nezvykle pomalu a tím, že úpravy výkonu se odemykají vždy až od určitých levelů a samotná nová auta jsou nesmírně drahá, stane se, že se jezdec sžívá s jedním, maximálně dvěma základními vozy i několik hodin. To je regulérní jízda do protisměru současného závodního mainstreamu! NFS:W je kupodivu hrou, kde se nikdo velmi dlouho necítí být milionářem a nestřídá auta jako diskokluby o pátečním tahu. Pomalý progres kariéry se výrazně projevuje i v hratelnosti. Peloton závodníků bývá od počátku velice vyrovnaný, protože i soupeři jsou v úplně stejné pozici jako vy. Drtí základní železo na samou hranici svých možností a touží po kariérním růstu. Bravo.

Dalo by se čekat, že původně zajímavé zpomalené zdokonalování může postupem času sklouznout k trochu méně příjemné závodní dřině. Nebylo by to nic divného ani neakceptovatelného. Jenže v NFS: World přichází absolutní hororová rutina. Když si přečtete, že do desátého levelu prakticky na dvou autech točíte až do zblbnutí nějakých dvanáct tratí, nezní to zase tak hrozně, ale realita je bohužel velmi surová. Tou dobou už má totiž každý za sebou alespoň šest hodin hraní a úvodní nadšení ze hry klesá jako plynový pedál k podlaze na zelenou. Motivace do dalších částí hry je fuč. Přichází nuda a NFS World definitivně ukazuje, že vlastně vůbec neplní podmínky pro zařazení do skutečné MMO kategorie.

Ono zdaleka nejde o střídmou kapsu, co dovolí tuning a nákup auta jednou za čas. Hlavní problém NFS:W je v tom, že nedokáže adekvátně zabavit právě v mezidobí mezi těmito milníky. Chybí mu kluby, chybí mu rozvětvené statistiky a především mu chybí soutěžní náplň. Považte, že celé needovské „MMO“ soutěžení tvoří pouhopouhý jeden jediný multiplayerový závodní režim! A sice klasický závod, ve kterém se jede buď na okruhu, nebo z místa A do místa B. Toť vše. Není to moc? Herní náplň pak už jen dotvářejí tréninkové jízdy v singleplayeru, které ani nestojí za komentář, stejně jako Volná jízda, jež je coby způsob dopravy na start soutěží bezpředmětná díky teleportizační funkci hlavní mapy. A policejní stíhačka? Tahle poslední disciplína je opět pouze pro jednoho hráče, a tak ji vyzkoušíte snad jen párkrát. Už proto, že porce zkušenostních bodů i zábavy je v tomto případě navzdory strávenému času opravdu bídná.

Střet na horizontu

Součástí závodu je civilní doprava.

Součástí závodu je civilní doprava.

Kdo ví, zda brát za určitou náplast na dietní obsah hry například systém power-upů. Asi ne. Ale je dobré jej zmínit, když už promlouvá do hratelnosti. Power-upy se rozumí pomůcky, které hráči během závodu používají buď k chvilkovému zdokonalení vlastního vozu, nebo k poškádlení soupeřů. Je kupříkladu možné spouštět nitro, obranný štít, ale třeba i zpomalovat vedoucího jezdce poblázněním veřejné dopravy. Rozhodně se netěšte. S powery nezažijete žádné Split Second. I když je to jediný legální způsob, jak se zbavit soupeřů (hustota civilní dopravy jako taková nečiní značné potíže a nezúčastnění živí hráči jsou po dobu soutěže deaktivováni), nejde o nějak zásadně účinné zbraně, což dokazuje především to, že se, snad až na ty zmíněné, moc nepoužívají.

Tak co může skandálně hubenou soutěžní nabídku ještě trochu vyvážit? Solidní počet městských tratí? Ano, tady lze souhlasit. V podstatě při otevření každého nového levelu se odemkne i jedna nebo dvě nové tratě, čili o jistou variabilitu je přeci jen postaráno a navíc se jezdí v opravdu atraktivním prostředí. Zejména venkovské sektory s autostrádami sevřenými v horských masivech překonávají i kvalitně zpracovanou příměstskou krajinu z Burnoutu. Ovšem vzápětí je nutné se opět vrátit k celkovému problému hry: než zájemce uspokojivé množství tratí v pohledném prostředí otevře, utluče se už minimálně patnácti hodinami nudy.

Jsem zadarmo, tak plať

Spartánskou závodní výbavu Worldu lze vlastně účinně kompenzovat jen jedním způsobem. Peněžními mikrotranskacemi. Ano, bylo sice řečeno, že World je po osmém září zcela zdarma, ale to není definitivní pravda. Je placený, pokud jej sám hráč chce financovat. A za to dostává odměny. Za reálné platby si může v rámci balíčků SpeedBoost pořizovat zásobu zmíněných power-upů, je mu dovoleno kupovat velice užitečné násobiče expů, může si dokonce i pronajímat upravená a speciální auta. SpeedBoost zrátka instantně urychluje kariéru. Co to znamená? Hlavně to, že nové multiplayerové Need for Speed, ačkoliv to parádně skrývá, je přeci jen o penězích. Úspěch a zábavu si tu lze koupit. Baví se ten, kdo je ochoten platit za expy a zrychlit tím svůj progres, baví se ten, kdo lidem ze stejné úrovně ukáže záda v brutálně vytuněném voze. Každý si musí odpovědět sám, zda je takový systém pro MMO přínosem či nikoliv.

Technická

Mitsu na výletě do hor.

Mitsu na výletě do hor.

Pokud jste NFS: World dosud nejeli a screenshoty vám připadají povědomé, vězte, že hra vychází ze starých Most Wanted a Carbon, čemuž odpovídá i fyzika jízdy a celková technologická úroveň. Arkádovost u tohoto typu závodů samozřejmě nevadí a čert vem i zastaralé zpracování. Pokud by ovšem zajišťovalo plynulý běh hry, což se neděje. World v současnosti velmi trpí lagováním a grafika samotná se překvapivě potrhává i v singleplayerových závodech. Snad to vyřeší připravované patche.

Takže co s NFS World? S nedávnou oslavou miliontého registrovaného jezdce to u Eletronic Arts asi přeci jen bylo trochu jinak. EA na počest toho, že se základna členů utěšeně rozrůstá, uvolnila celou kariéru zdarma, ale ten pravý důvod k tak razantnímu kroku vězí jinde. Vydavavatel si nejspíš uvědomil, že kdyby se za NFS: World mělo po desátém levelu stále platit, přišel by možná stejně rychlý konec jako u kdysi Motor City.

Napsat komentář

Váš email nebude zvežejněn.

Sdružení sova bojuje proti podvodům s ojetými vozy./zkušenosti s nákupem auta